Často se předpokládá, že přijde sama s dobrými výsledky: sportovec začne vyhrávat, a tím si začne více věřit. Ve skutečnosti je vztah složitější. Vítězství může sebedůvěru posílit, samo o sobě ale nezaručuje, že si ji sportovec dlouhodobě udrží. Důležité je také to, jak sportovec svůj výkon interpretuje, čemu úspěch či neúspěch připisuje a zda má pocit, že může svůj výkon ovlivnit.

Právě proto se sebedůvěra buduje postupně, ne jedním výsledkem. Role trenéra přitom nespočívá v tom, že bude sportovce neustále ujišťovat o jeho kvalitách, ale v tom, že mu pomáhá získávat a rozpoznávat zkušenosti, o které může svou sebedůvěru opřít: „Vím, jaké mám schopnosti, vím, co můžu ovlivnit.“ Díky takto vybudované sebedůvěře si pak dokáže udržet „chladnou hlavu“ a vypořádat se i s tím, když se mu zrovna nedaří.

Výsledek není všechno

Je lákavé myslet si, že vítězství nebo osobní rekord automaticky zvýší sebedůvěru. Možná na chvíli přinese dobrý pocit, ale záleží na tom, jak sportovec svůj úspěch vysvětlí.

Sportovec může vyhrát a říct si: „Soupeř dnes hrál špatně, měl jsem štěstí.“ Takový úspěch nemusí jeho důvěru ve vlastní schopnosti příliš změnit.

Jiný sportovec může prohrát, ale současně si uvědomit: „Dokázal jsem se po chybách rychleji vracet do hry a držel jsem se toho, co jsme trénovali. Oproti minulému zápasu se stejným soupeřem jsem uhrál o set navíc.“ Přestože výsledek není pozitivní, získává důkaz o vlastním pokroku.

Pro budování sebedůvěry je proto užitečné sportovci pomáhat spojovat zlepšení s tím, co sám udělal a mohl ovlivnit: s přípravou, úsilím, rozhodováním, koncentrací nebo zvládnutím konkrétní situace. Platí to i při jasně vyhraném zápase, a zvlášť u výrazně talentovaných dětí – dřív nebo později přijde moment, kdy samotný talent nestačí a je potřeba opřít se právě o takto budovanou sebedůvěru.

Tip do praxe: Po tréninku nebo zápase se neptejte jen „Jak to dopadlo?“, ale také: „Co dnes fungovalo?“, „Co jsi konkrétně zvládl podle představ?“ nebo „Co se ti podařilo lépe než minule?“ Ptát se můžete třeba i během závěrečného protažení – zabere to pár minut a pomůže to vám i jim. Zavést si můžete i tabuli nebo flipchart, kam si zvládnuté věci sami svěřenci zapisují; nejúčinnější ale je zvýraznit je hned, jakmile je to možné.

Sebedůvěra potřebuje zvládnutelné výzvy

Sebedůvěru neposilujeme tím, že sportovce chráníme před obtížnými situacemi. Potřebuje naopak zažívat, že dokáže postupně zvládat nároky, které před něj sport staví. Úkol by proto neměl být ani příliš jednoduchý, ani dlouhodobě nedosažitelný.

Pokud sportovec opakovaně dostává výzvy výrazně nad svou současnou úroveň, může místo pocitu kompetence získat zkušenost: „Ať udělám cokoli, stejně to nestačí,“ což pak sebedůvěru spíš snižuje a přináší frustraci místo povzbuzení.

Klíčová myšlenka: Silným zdrojem sebedůvěry může být zkušenost, kdy sportovec zvládne přiměřeně náročný úkol a zároveň dokáže rozpoznat, čím k jeho zvládnutí sám přispěl – tomu se dá říkat kontrolovaný úspěch. Právě spojení „tohle jsem udělal – a proto se něco podařilo“ posiluje pocit kontroly.

Stejně důležitý ale může být i kontrolovaný neúspěch: sportovec nemusí pokaždé uspět, aby si budoval sebedůvěru. Důležitou zkušeností může být i situace, která výsledkově nevyšla, ale sportovec dokázal pochopit, co zvládl, co se naučil a co může příště udělat jinak. Sebedůvěra totiž není přesvědčení „vždycky vyhraju“. Je spíše přesvědčení „dokážu se s tím, co přijde, vypořádat“.

Tip do praxe: Pokud je úkol pro sportovce dlouhodobě příliš snadný, postupně zvyšte jeho obtížnost. Pokud naopak opakovaně selhává bez známek pokroku, úkol dočasně zjednodušte nebo rozdělte na menší kroky – cílem je udržet ho „na hraně“ jeho aktuálních možností.

Ovlivnitelné cíle posilují sebedůvěru

Ve sportu můžeme rozlišovat výsledkové, výkonové a procesní cíle. Každý z nich má své místo, liší se ale v tom, do jaké míry je může sportovec sám ovlivnit (více o jednotlivých typech cílů v Zpravodaji ČUS 8/2025).

Procesní cíle jsou pro budování sebedůvěry obzvlášť užitečné, protože zaměřují pozornost na to, co může sportovec přímo ovlivnit – na výsledku se totiž často podílí i faktory, které jsou v danou chvíli těžko ovlivnitelné, a bylo by škoda se o vědomí pokroku či vlastní dovednosti ošidit.

Místo „Musíš ten zápas vyhrát“ může trenér se sportovcem pracovat s cílem: „Po každé chybě se vrátím ke své rutině“ nebo „Před každým podáním si dám čas na přípravu.“

Tip do praxe: Před výkonem se sportovce zeptejte nejen „Čeho chceš dnes dosáhnout?“, ale také „Co konkrétně pro to můžeš udělat?“ Po výkonu se nejprve vraťte právě k tomu druhému.

Konkrétní chování, nejen „výkon“, „snaha“ nebo „pokrok“

Obecné „super“ nebo „výborně“ má omezenou informační hodnotu. Mnohem více sportovci poskytne konkrétní zpětná vazba: „Všiml jsem si, že ses po té chybě hned vrátil do hry“ nebo „Dnes ses třikrát rozhodla jít do řešení, kterému ses dřív vyhýbala.“

Takové ocenění sportovci ukazuje, co konkrétně udělal dobře a co může příště zopakovat. Trenér by přitom měl umět „nasvítit“ i to, čeho si sportovec sám nevšiml nebo má tendenci zlehčovat. Důležité je oceňovat také odvahu zkoušet nové věci a pracovat s chybou, ne pouze bezchybný výkon.

Pamatujte, že sebedůvěru výrazně posilují právě náročné momenty, se kterými si sportovec dokázal poradit.

Tip do praxe: Než sportovci řeknete „dobrá práce“, zkuste si to doplnit o jednu konkrétní věc – „dobrá práce, hlavně jak jsi…“ Sportovec si tak lépe zapamatuje, co přesně má opakovat.

Hodnocení výkonu, ne člověka

Možná ještě důležitější než samotná sebedůvěra je to, aby sportovní výkon nezačal určovat celkovou hodnotu sportovce. Je rozdíl mezi „Dnes se mi zápas nepovedl“ a „Jsem špatný hráč.“

Místo „Jsi nezodpovědná“ je přesnější: „Po ztrátě ses tentokrát nevrátila včas. Příště se po ztrátě hned vrať do obrany.“ (Více o tématu zpětné vazby naleznete ve Zpravodaji ČUS 9/2025.)

Špatný výkon je informace o výkonu, nikoli verdikt o člověku.

Tip do praxe: Než sportovci sdělíte zpětnou vazbu, zkuste si větu v duchu přeformulovat tak, aby popisovala chování, ne osobu: „udělal jsi“ místo „jsi“. Taková formulace zároveň jasněji ukazuje, co může sportovec příště změnit.

Podpora neznamená neustále chválit

Dobrý vztah mezi trenérem a sportovcem může vytvářet důležité zázemí pro rozvoj sebedůvěry. Pro sportovce může být významné už samotné přesvědčení, že se na trenéra může obrátit, že mu trenér věří a že jedna chyba nezmění jejich vztah.

Podpora ale neznamená snižovat nároky nebo se vyhýbat nepříjemné zpětné vazbě. Znamená vytvářet prostředí, ve kterém sportovec může dostat náročnou zpětnou vazbu, aniž by měl pocit, že jedním neúspěchem ztratil trenérovu důvěru.

Co si z toho odnést

Sebedůvěra není jen produktem vítězství ani výsledkem několika povzbuzujících vět před zápasem. Buduje se postupně ze zkušeností, ve kterých sportovec poznává vlastní schopnosti, zvládá přiměřené výzvy, učí se pracovat s úspěchem i neúspěchem a získává pocit, že může své jednání ovlivnit.

Trenér tento proces podporuje tím, že nastavuje smysluplné a dosažitelné výzvy, zaměřuje pozornost na ovlivnitelné aspekty výkonu, poskytuje konkrétní zpětnou vazbu, přizpůsobuje komunikaci jednotlivým sportovcům a dokáže oddělit hodnocení výkonu od hodnocení člověka.

Cílem trenéra není pomoci formovat sportovce, který o sobě nikdy nepochybuje. Cílem je sportovec, který i ve chvílích pochybností ví, co umí, co může ovlivnit, a dělá dál potřebné a funkční kroky. Například i když ve hře ztratí vedení, zůstává u útočného stylu a nepřechází jen do bránění.

Autorka: Kristýna Rumánková, MSc., členka Asociace psychologů sportu ČR

The post ASOCIACE PSYCHOLOGŮ SPORTU RADÍ: JAK TRENÉR BUDUJE SEBEVĚDOMÍ A SEBEDŮVĚRU SVĚŘENCŮ appeared first on SCK ČUS.

Dne 28. dubna 2026 se uskutečnila 27. valná hromada Středočeské krajské organizace České unie sportu (SKO ČUS). Jednání proběhlo za účasti delegátů ze stran okresních sdružení a předsedů krajských sportovních svazů, zástupců sportovních organizací i hostů.

Zahájení a procedurální část

Valnou hromadu zahájil z pověření Rady Jan Hadraba, který přivítal všechny přítomné. V úvodu byly splněny nezbytné procedurální náležitosti, včetně:

• volby pracovního předsednictva ve složení:
  Pavel Suk, Irena Lehárová, Jan Hadraba, Tomáš Neumann a Jaroslav Satranský
• volby předsedajícího (Jan Hadraba)
• schválení mandátové komise
• schválení programu a jednacího řádu valné hromady

Hlavní body jednání

Po formálním zahájení se valná hromada věnovala hlavním bodům programu:

• Zpráva o činnosti SKO ČUS za uplynulé období od minulé volební valné hromady
• Zpráva mandátové komise, která potvrdila usnášeníschopnost valné hromady
• Výsledky hospodaření za rok 2025, které byly projednány a následně schváleny
• Zpráva revizní komise, rovněž schválená bez připomínek
• Návrh rozpočtu na rok 2026, vycházející z přidělené dotace České unie sportu od Národní sportovní agentury

Diskuse a usnesení

V rámci diskuse měli delegáti možnost vyjádřit své názory a podněty k činnosti organizace. Následně byl přednesen návrh usnesení, který byl valnou hromadou schválen.

Závěr

Valná hromada potvrdila stabilní fungování Středočeské krajské organizace ČUS a nastavila směr její činnosti pro další období. Poděkování patří všem delegátům a účastníkům za aktivní přístup a konstruktivní jednání.

The post V SÍDLE ČUS SE USKUTEČNILA VALNA HROMADA STŘEDOČESKÉ ORGANIZACE appeared first on SCK ČUS.

V minulém týdnu Pražská tělovýchovná unie pro své členy uspořádala seminář, který přinesl spoustu užitečných informací o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Přinášíme vám přehled nejen k registraci zaměstnavatele a zaměstnance, ale i obsah formuláře Jednotného měsíčního hlášení.

The post JMHZ – ULEHČENÍ NEBO ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽ PRO KLUBY appeared first on SCK ČUS.

„Při řadě jednání se zástupci měst a obcí dlouhodobě upozorňujeme na to, že kvalitní sportovní infrastruktura není jen otázkou volného času, ale i bezpečnosti, zdravotní prevence a celkové odolnosti společnosti. Sportoviště dnes představují jeden z klíčových nástrojů, jak systematicky pracovat s kondicí obyvatel všech generací,“ uvedl předseda ČUS Jan Boháč. Podle odhadů a praxe z jiných evropských států může zařazení sportu do nového programového období EU přinést 5 až 10 miliard ročně do sportovní infrastruktury od roku 2028. Více zde.

The post SPORT JAKO PRIORITA PRO ČERPÁNÍ ZDROJŮ Z EU? appeared first on SCK ČUS.

U více než 250 klubů se objevil problém spojený s formálním pochybením, kdy elektronická žádost byla přijata, ale nedošlo k jejímu formálnímu podání datovou schránkou, jak ukládá bod 11.2. Výzvy. Tím nebyl proces podání žádosti dokončen. Rada NSA tímto dodatkem umožňuje toto formální pochybení napravit a žádost dle bodu 11.2. výzvy podat v prodlouženém termínu do 13. 5. 2026 do 12.00 hod. Více zde. Dodatek k Výzvě Dodatek . 4_Výzva_MK26.docx

The post NSA VYDALA DODATEK PRO ŽADATELE, KTEŘÍ NEPODALI ŽÁDOST V SOULADU S VÝZVOU appeared first on SCK ČUS.

Zdvořile žádáme všechny oslovené členské SK a TJ o součinnost s vyplněním tohoto dotazníku. Výběr připravených odpovědí na otázky jednoduchého on-line dotazníku Vám zabere pouze několik minut.

Dotazník prosím vyplňte zde – Průzkum ČUS 2026: https://forms.gle/1FA9pSatqYhpruZL7

Výsledky z průzkumu budeme prezentovat v největších českých médiích a seznámíme s nimi ministra pro sport, Národní sportovní agenturu, poslance, senátory a další zástupce politické nebo samosprávní reprezentace. Výsledky budeme také intenzivně šířit na sociálních sítích ČUS, aby práce dobrovolníků i profesionálů v klubech získala vyšší podporu a uznání.

Věříme, že aktuální data opět rozhýbou řešení problémů sportovního prostředí jako v případě předchozího průzkumu ČUS 2024. V koordinaci s dalšími střešními sportovními organizacemi o to bude ČUS s vaším přispěním důrazně usilovat.

Uzávěrka pro vyplnění dotazníku: neděle 31. května.

Pokud byste měli nějaké nejasnosti s dotazníkem nebo byste chtěli některé téma konzultovat, neváhejte kontaktovat manažera komunikace ČUS p. Jiřího Uhlíře na adrese uhlir@cuscz.cz.

Budeme velmi rádi, pokud využijete i otevřené otázky a podělíte se o konkrétní zkušenosti z Vašeho klubu – právě ty mají pro další komunikaci největší hodnotu.

Děkujeme Vám za spolupráci i za Vaši každodenní práci pro sport.

The post PRŮZKUM ČUS 2026 K SITUACI V TJ/SK appeared first on SCK ČUS.

Předseda ČUS v návaznosti na mnohá předešlá jednání oslovil v minulých dnech dopisem se shrnující argumentářem mj. zástupce Sdružení měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolku pro obnovu venkova stejně jako vybrané poslance a senátory všech politických stran, s nimiž záměr konzultoval a kteří o něj projevili zájem.

Argumentář k zařazení priority SPORT (sportovní infrastruktura měst a obcí) mezi priority ČR ve Strategickém rámci pro Víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028-34:

Vážené dámy, vážení pánové, veřejní činitelé, setkali jsme se při mnoha příležitostech, kde jsem měl možnost prezentovat příležitost pro česká města a obce obnovit a doplnit sportovní infrastrukturu, mimo jiné také jako jednoho z prostředků ke zvýšení civilní připravenosti a odolnosti obyvatel.

Závěry jednání států NATO v červnu 2025 posunuly obrannou politiku EU a aliance jednoznačně k cílům zvýšit důraz na obranu, mimo jiné také na civilní připravenost a odolnost populace. Tento záměr silně souvisí se zdravím, kondicí a fyzickou zdatností obyvatel. Mnoho nástrojů, jak tyto parametry postupně zlepšovat není. Jedním z nich je výchova k pohybu a zdravému životnímu stylu, druhou je nabídnout více příležitostí k pohybu a péči o kondici všem generacím. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je doplnit a obnovit sportovní infrastrukturu měst a obcí. Sportovišť je v ČR nedostatek, průměrné stáří přesahuje padesát let, a jsou pro část zájemců nedostupná. Deset procent škol v ČR nemá vůbec tělocvičnu, velká část škol zápasí s jejich nedostatečnou kapacitou.

Česko patří mezi státy, které nečerpaly evropské prostředky na pořízení sportovní infrastruktury, protože nemělo dosud sport mezi strategickými prioritami víceletého finančního rámce EU. Současný stav zdraví české populace se podle objektivních dat prudce zhoršuje, včetně kondice a pohybových dovedností dětí a mládeže. Zvyšuje se výskyt obezity a nadváhy dětí, strmě stoupají výdaje na zdravotnictví v důsledku nemocí z nedostatku pohybu. Řada dalších argumentů, kterými lze nezpochybnitelně doložit jednoznačný přínos aktivního pohybu a sportu pro společnost hovoří o potřebě naléhavé změny českých priorit v rámci příprav na čerpání Víceletého f inančního rámce EU 2028-34.

Gestorem příprav Strategického rámce politiky soudržnosti 28+ v ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj. Řada resortů již intenzivně prosazuje svoje priority pro budoucí programové období. Řada oborových organizací a platforem již vydala svá stanoviska k zařazení jednotlivých priorit. Sport dosud není v politické objednávce pro přípravu Strategického rámce 28+.

Nyní se staly sport, prevence a zdraví prioritou. Sport je v programovém prohlášení vlády označen jako strategická priorita. Tato změna by měla být zásadní také pro rozvoj infrastruktury sportovišť měst a obcí, jako nástroje k zlepšení kondice a zdraví lidí i prostředku k dosažení vyšší připravenosti a odolnosti obyvatel. Priorita v programovém prohlášení vlády by měla být impulsem pro politickou objednávku směrem ze zpracovatelům Strategického rámce politiky soudržnost 28+.

Jménem členské základny Česká unie sportu Vás žádám o aktivní politickou podporu zařazení sportu (obnovu sportovní infrastruktury obcí a měst) do Strategického rámce politiky soudržnosti 28+.

V úctě, Jan Boháč, předseda České unie sportu

The post ÚSILÍ ČUS, ABY SE STAL SPORT JAKO JEDEN Z PRIORIT STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ VLÁDY 2028-2034 appeared first on SCK ČUS.

Pokyn předsedy č. 2 – 2025 – k aktualizaci údajů pasportu sportovních zařízení k 31.12.2025

Pokyn předsedy č. 4 – 2025 – ke statistickému šetření stavu členské základy ČUS k 31.12. 2025

Pokyn předsedy č. 5 – 2025 – ke zpracování finančních výkazů za rok 2025

The post STATISTICKÉ ŠETŘENÍ STAVU ČLENSKÉ ZÁKLADNY ČUS appeared first on SCK ČUS.

Pro nadcházející ročník se předpokládá, že finální kalendář akcí opět zahrne přibližně 500 sportovních událostí po celé České republice – od běžeckých závodů, přes cyklistiku, turistiku, zimní sporty až po akce pro děti a rodiny.

Organizátorům vybraných akcí poskytne ČUS finanční podporu na zajištění jejich realizace i propagace. Do projektu se mohou přihlásit všechny členské subjekty ČUS – tělovýchovné jednoty a sportovní kluby – prostřednictvím elektronické přihlášky dostupné na webu www.cuscz.cz nebo přímo na stránkách projektu www.sportujsnami.cz.

Termín pro přihlašování je stanoven od 1. do 30. listopadu 2025, o zahájení budou SK a TJ informovány prostřednictvím svých krajských a okresních sdružení ČUS.

Projekt ČUS – Sportuj s námi, který je realizován od roku 2014 a dlouhodobě se řadí mezi největší programy zaměřené na rozvoj sportu pro všechny. Jen v loňském roce se do něj zapojilo více než 150 tisíc účastníků všech věkových kategorií.

Cílem projektu je rozpohybovat Českou republiku, podpořit sportovní aktivity dětí, mládeže i dospělých a posílit roli sportovních klubů jako přirozených center pohybu v obcích a městech.

„Sportuj s námi není jen o soutěžení, ale o radosti z pohybu a setkávání lidí napříč generacemi,“ uvedl předseda ČUS Jan Boháč.

The post ČUS VYHLÁSILA 12. ROČNÍK SPORTUJ S NÁMI 2026 appeared first on SCK ČUS.

Nadační fond Aktivní ČESKO opět vyzývá všechny nadšené podporovatele, města, organizace, svazy, kluby, školy i firmy po celé republice: zapojte se do zářijové výzvy a rozhýbejme společně celé Česko. Více zde.

The post ZAPOJTE SE DO PROJEKTU AKTIVNÍ ZÁŘÍ appeared first on SCK ČUS.