Podmínky pro zařazení akce do projektu zůstávají stejné, s cílem zachovat dostupnost neorganizované veřejnosti a nabídnout příležitost všem věkovým skupinám. Akce budou vybrány také tak, aby projekt obsáhl co nejširší spektrum sportovních odvětví a území celého Česka.

Podmínky:
1) organizátor musí být členským subjektem ČUS;
2) akce je určena aktivní účasti široké veřejnosti;
3) minimální počet 100 aktivních účastníků (s výjimkou sportovních odvětví, kde je uspořádání akce v tomto počtu téměř nemožné);
4) akce nesmí být součástí pravidelných soutěží národního sportovního svazu;
5) nelze zařadit seriál soutěží, ale pouze jeho jednu vybranou akci;
6) termín konání akcí je od 1. 1. 2027 do 31. 12. 2027
7) SK-TJ může podat do projektu i 2 akce

Přihlašování akcí do projektu bude probíhat opět přes elektronickou přihlášku (formulář). Odkaz na přihlášku: https://www.cus-sportujsnami.cz/prihlaska/. Odkaz na přihlášku bude umístěn na webu České unie sportu www.cuscz.cz a na oficiálních stránkách projektu www.cus-sportujsnami.cz. Přihláška bude aktivní až od 1. 11. 2026!

The post PROJEKT ČUS SPORTUJ S NÁMI BUDE POKRAČOVAT I V ROCE 2027 appeared first on SCK ČUS.

Často se předpokládá, že přijde sama s dobrými výsledky: sportovec začne vyhrávat, a tím si začne více věřit. Ve skutečnosti je vztah složitější. Vítězství může sebedůvěru posílit, samo o sobě ale nezaručuje, že si ji sportovec dlouhodobě udrží. Důležité je také to, jak sportovec svůj výkon interpretuje, čemu úspěch či neúspěch připisuje a zda má pocit, že může svůj výkon ovlivnit.

Právě proto se sebedůvěra buduje postupně, ne jedním výsledkem. Role trenéra přitom nespočívá v tom, že bude sportovce neustále ujišťovat o jeho kvalitách, ale v tom, že mu pomáhá získávat a rozpoznávat zkušenosti, o které může svou sebedůvěru opřít: „Vím, jaké mám schopnosti, vím, co můžu ovlivnit.“ Díky takto vybudované sebedůvěře si pak dokáže udržet „chladnou hlavu“ a vypořádat se i s tím, když se mu zrovna nedaří.

Výsledek není všechno

Je lákavé myslet si, že vítězství nebo osobní rekord automaticky zvýší sebedůvěru. Možná na chvíli přinese dobrý pocit, ale záleží na tom, jak sportovec svůj úspěch vysvětlí.

Sportovec může vyhrát a říct si: „Soupeř dnes hrál špatně, měl jsem štěstí.“ Takový úspěch nemusí jeho důvěru ve vlastní schopnosti příliš změnit.

Jiný sportovec může prohrát, ale současně si uvědomit: „Dokázal jsem se po chybách rychleji vracet do hry a držel jsem se toho, co jsme trénovali. Oproti minulému zápasu se stejným soupeřem jsem uhrál o set navíc.“ Přestože výsledek není pozitivní, získává důkaz o vlastním pokroku.

Pro budování sebedůvěry je proto užitečné sportovci pomáhat spojovat zlepšení s tím, co sám udělal a mohl ovlivnit: s přípravou, úsilím, rozhodováním, koncentrací nebo zvládnutím konkrétní situace. Platí to i při jasně vyhraném zápase, a zvlášť u výrazně talentovaných dětí – dřív nebo později přijde moment, kdy samotný talent nestačí a je potřeba opřít se právě o takto budovanou sebedůvěru.

Tip do praxe: Po tréninku nebo zápase se neptejte jen „Jak to dopadlo?“, ale také: „Co dnes fungovalo?“, „Co jsi konkrétně zvládl podle představ?“ nebo „Co se ti podařilo lépe než minule?“ Ptát se můžete třeba i během závěrečného protažení – zabere to pár minut a pomůže to vám i jim. Zavést si můžete i tabuli nebo flipchart, kam si zvládnuté věci sami svěřenci zapisují; nejúčinnější ale je zvýraznit je hned, jakmile je to možné.

Sebedůvěra potřebuje zvládnutelné výzvy

Sebedůvěru neposilujeme tím, že sportovce chráníme před obtížnými situacemi. Potřebuje naopak zažívat, že dokáže postupně zvládat nároky, které před něj sport staví. Úkol by proto neměl být ani příliš jednoduchý, ani dlouhodobě nedosažitelný.

Pokud sportovec opakovaně dostává výzvy výrazně nad svou současnou úroveň, může místo pocitu kompetence získat zkušenost: „Ať udělám cokoli, stejně to nestačí,“ což pak sebedůvěru spíš snižuje a přináší frustraci místo povzbuzení.

Klíčová myšlenka: Silným zdrojem sebedůvěry může být zkušenost, kdy sportovec zvládne přiměřeně náročný úkol a zároveň dokáže rozpoznat, čím k jeho zvládnutí sám přispěl – tomu se dá říkat kontrolovaný úspěch. Právě spojení „tohle jsem udělal – a proto se něco podařilo“ posiluje pocit kontroly.

Stejně důležitý ale může být i kontrolovaný neúspěch: sportovec nemusí pokaždé uspět, aby si budoval sebedůvěru. Důležitou zkušeností může být i situace, která výsledkově nevyšla, ale sportovec dokázal pochopit, co zvládl, co se naučil a co může příště udělat jinak. Sebedůvěra totiž není přesvědčení „vždycky vyhraju“. Je spíše přesvědčení „dokážu se s tím, co přijde, vypořádat“.

Tip do praxe: Pokud je úkol pro sportovce dlouhodobě příliš snadný, postupně zvyšte jeho obtížnost. Pokud naopak opakovaně selhává bez známek pokroku, úkol dočasně zjednodušte nebo rozdělte na menší kroky – cílem je udržet ho „na hraně“ jeho aktuálních možností.

Ovlivnitelné cíle posilují sebedůvěru

Ve sportu můžeme rozlišovat výsledkové, výkonové a procesní cíle. Každý z nich má své místo, liší se ale v tom, do jaké míry je může sportovec sám ovlivnit (více o jednotlivých typech cílů v Zpravodaji ČUS 8/2025).

Procesní cíle jsou pro budování sebedůvěry obzvlášť užitečné, protože zaměřují pozornost na to, co může sportovec přímo ovlivnit – na výsledku se totiž často podílí i faktory, které jsou v danou chvíli těžko ovlivnitelné, a bylo by škoda se o vědomí pokroku či vlastní dovednosti ošidit.

Místo „Musíš ten zápas vyhrát“ může trenér se sportovcem pracovat s cílem: „Po každé chybě se vrátím ke své rutině“ nebo „Před každým podáním si dám čas na přípravu.“

Tip do praxe: Před výkonem se sportovce zeptejte nejen „Čeho chceš dnes dosáhnout?“, ale také „Co konkrétně pro to můžeš udělat?“ Po výkonu se nejprve vraťte právě k tomu druhému.

Konkrétní chování, nejen „výkon“, „snaha“ nebo „pokrok“

Obecné „super“ nebo „výborně“ má omezenou informační hodnotu. Mnohem více sportovci poskytne konkrétní zpětná vazba: „Všiml jsem si, že ses po té chybě hned vrátil do hry“ nebo „Dnes ses třikrát rozhodla jít do řešení, kterému ses dřív vyhýbala.“

Takové ocenění sportovci ukazuje, co konkrétně udělal dobře a co může příště zopakovat. Trenér by přitom měl umět „nasvítit“ i to, čeho si sportovec sám nevšiml nebo má tendenci zlehčovat. Důležité je oceňovat také odvahu zkoušet nové věci a pracovat s chybou, ne pouze bezchybný výkon.

Pamatujte, že sebedůvěru výrazně posilují právě náročné momenty, se kterými si sportovec dokázal poradit.

Tip do praxe: Než sportovci řeknete „dobrá práce“, zkuste si to doplnit o jednu konkrétní věc – „dobrá práce, hlavně jak jsi…“ Sportovec si tak lépe zapamatuje, co přesně má opakovat.

Hodnocení výkonu, ne člověka

Možná ještě důležitější než samotná sebedůvěra je to, aby sportovní výkon nezačal určovat celkovou hodnotu sportovce. Je rozdíl mezi „Dnes se mi zápas nepovedl“ a „Jsem špatný hráč.“

Místo „Jsi nezodpovědná“ je přesnější: „Po ztrátě ses tentokrát nevrátila včas. Příště se po ztrátě hned vrať do obrany.“ (Více o tématu zpětné vazby naleznete ve Zpravodaji ČUS 9/2025.)

Špatný výkon je informace o výkonu, nikoli verdikt o člověku.

Tip do praxe: Než sportovci sdělíte zpětnou vazbu, zkuste si větu v duchu přeformulovat tak, aby popisovala chování, ne osobu: „udělal jsi“ místo „jsi“. Taková formulace zároveň jasněji ukazuje, co může sportovec příště změnit.

Podpora neznamená neustále chválit

Dobrý vztah mezi trenérem a sportovcem může vytvářet důležité zázemí pro rozvoj sebedůvěry. Pro sportovce může být významné už samotné přesvědčení, že se na trenéra může obrátit, že mu trenér věří a že jedna chyba nezmění jejich vztah.

Podpora ale neznamená snižovat nároky nebo se vyhýbat nepříjemné zpětné vazbě. Znamená vytvářet prostředí, ve kterém sportovec může dostat náročnou zpětnou vazbu, aniž by měl pocit, že jedním neúspěchem ztratil trenérovu důvěru.

Co si z toho odnést

Sebedůvěra není jen produktem vítězství ani výsledkem několika povzbuzujících vět před zápasem. Buduje se postupně ze zkušeností, ve kterých sportovec poznává vlastní schopnosti, zvládá přiměřené výzvy, učí se pracovat s úspěchem i neúspěchem a získává pocit, že může své jednání ovlivnit.

Trenér tento proces podporuje tím, že nastavuje smysluplné a dosažitelné výzvy, zaměřuje pozornost na ovlivnitelné aspekty výkonu, poskytuje konkrétní zpětnou vazbu, přizpůsobuje komunikaci jednotlivým sportovcům a dokáže oddělit hodnocení výkonu od hodnocení člověka.

Cílem trenéra není pomoci formovat sportovce, který o sobě nikdy nepochybuje. Cílem je sportovec, který i ve chvílích pochybností ví, co umí, co může ovlivnit, a dělá dál potřebné a funkční kroky. Například i když ve hře ztratí vedení, zůstává u útočného stylu a nepřechází jen do bránění.

Autorka: Kristýna Rumánková, MSc., členka Asociace psychologů sportu ČR

The post ASOCIACE PSYCHOLOGŮ SPORTU RADÍ: JAK TRENÉR BUDUJE SEBEVĚDOMÍ A SEBEDŮVĚRU SVĚŘENCŮ appeared first on SCK ČUS.

Podle dosud přijaté právní úpravy mají nová pravidla nabýt účinnosti 1. ledna 2027. Současně se projednávají změny včetně možného odkladu. Česká unie sportu bude další vývoj sledovat a v případě potřeby své stanovisko aktualizuje.

Co je dětský certifikát?

Jde o zvláštní výpis z Rejstříku trestů vydávaný pro práci s dětmi. Bude obsahovat také údaj z nové evidence skutečností důležitých pro práci s dětmi, která zachycuje vybraná závažná odsouzení. Běžný výpis z Rejstříku trestů jej proto pro tyto účely nenahradí.

Pro kluby je důležité rozlišovat běžnou spolkovou činnost, poskytování služeb v rámci živnosti a pořádání dětských pobytových akcí. Nevzniká automatická povinnost prověřit každého člena klubu nebo všechny členy výboru.

Běžné tréninky: rozhoduje způsob fungování klubu

Pokud klub vykonává pouze běžnou spolkovou činnost a ani příslušný trenér neprovozuje sportovní živnost, současná úprava nestanoví plošnou povinnost, aby každý trenér či dobrovolník předkládal dětský certifikát.

Klub si však může podle stanoviska ČUS zavést vlastní preventivní pravidla pro osoby, kterým pravidelně svěřuje děti. Takový postup musí mít jasný účel, odpovídající právní základ a pravidla ochrany osobních údajů.

Jiná situace nastává, pokud klub provozuje vázanou živnost „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti“. Pro výkon činností tvořících obsah této živnosti bude muset zajistit osoby bez záznamu v nové evidenci. Nestačí tedy vycházet pouze z toho, že organizace má právní formu spolku.

Pokud sportovní živnost provozuje externí trenér jako OSVČ, příslušná povinnost dopadá na něj. Samotné využívání jeho služeb ještě neznamená, že tutéž povinnost podle živnostenského zákona má také klub.

Soustředění a tábory mají samostatná pravidla

Významný dopad bude mít změna na kluby pořádající dětská soustředění a tábory. Nová povinnost se vztahuje na zotavovací akce i na menší nebo kratší pobyty spadající pod takzvané jiné podobné akce podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Může se tedy týkat také víkendového soustředění.

Osoby činné na těchto akcích musí splňovat podmínku absence záznamu v nové evidenci. S výjimkou pedagogických a zdravotnických pracovníků musí pořadateli předat zvláštní výpis ne starší než tři měsíce. Výjimka u těchto pracovníků se týká předání výpisu, nikoli samotné podmínky absence záznamu.

Na soustředění nelze automaticky vztáhnout přechodnou lhůtu do 31. března 2027 určenou pro živnosti. Pořadatel musí požadavky splnit již pro konkrétní akci konanou po nabytí účinnosti příslušné úpravy.

Koho má klub při přípravě pravidel zahrnout?

U běžné klubové činnosti je podle stanoviska ČUS podstatné, zda člověk přímo a pravidelně pracuje s nezletilými. Rozhoduje skutečná činnost, nikoli název funkce nebo to, zda dostává odměnu.

Typicky jde o trenéry mládeže, jejich asistenty, pravidelné vedoucí družstev a osoby zajišťující opakovaný dohled nad dětmi. Samotná administrativní práce účetního nebo členství ve výboru důvodem ke kontrole není. Člen výboru, který současně trénuje mládež, se však posuzuje také podle své trenérské role.

Ochrana se týká všech nezletilých, tedy i dospívajících sportovců do 18 let. Pro pobytové akce je nutné posoudit zvláštní zákonné požadavky samostatně.

Jak při kontrole chránit osobní údaje?

Stanovisko ČUS doporučuje při běžné klubové kontrole zpracovávat jen nezbytné údaje. Do výpisu zpravidla postačí nahlédnout a zaznamenat jméno, roli, datum vydání výpisu, datum kontroly, její výsledek a osobu, která ji provedla.

Klub by neměl bez důvodu pořizovat kopie výpisů ani zapisovat podrobnosti o odsouzeních. Přístup k evidenci mají mít pouze pověřené osoby.

U soustředění a táborů je však třeba respektovat zákonný požadavek na předání výpisu. Obecné doporučení pouze nahlédnout zde nelze použít bez dalšího. Také převzaté dokumenty musí být bezpečně uloženy a dostupné jen osobám, které je potřebují.

Co mohou kluby připravit už nyní?

Doporučujeme zjistit, zda klub nebo jeho trenéři provozují příslušnou živnost, projít plánovaná soustředění a určit osoby odpovědné za kontrolu dokladů. Současně je vhodné včas informovat trenéry a další spolupracovníky, kterých se změna může týkat.

U již provozovaných dotčených živností stanoví přijatá úprava přechodnou lhůtu do 31. března 2027. Nejde však o společný termín pro všechny kluby a všechny jejich aktivity.

Podrobnější vysvětlení jednotlivých situací nabízí přiložené praktické stanovisko ČUS a GDPR Solutions, zpracované k 22. září 2026. Členským klubům doporučujeme sledovat následné aktualizace, protože termíny i některé podmínky mohou být před spuštěním systému změněny.

The post DĚTSKÝ CERTIFIKÁT: CO BUDE ZNAMENAT PRO SPORTOVNÍ KLUBY appeared first on SCK ČUS.

V úvodu jednání informoval předseda ČUS o veřejném slyšení v Poslanecké sněmovně, cílené na činnost střešních sportovních organizací, které se konalo koncem září. Sportovní spolky zde měly možnost prezentovat aktivity i svoji roli ve sportovním prostředí a obhájit dotační potřeby pro svoji činnost.

„Ve sněmovně jsem představil nezastupitelnou roli ČUS z hlediska podpory sportovní činnost klubů a svazů i organizace sportu včetně s tím související ekonomiky v konkrétních datech výnosů a nákladů. Územní pracoviště ČUS například dokáží každoročně zúřadovat pro členské kluby z různých dotačních titulů pro sport agendu v objemu tří miliard korun – ať již jde o zpracování a podání žádosti, nebo příslušná vyúčtování. Obhajoval jsem přitom poptávku po plnění dalších administrativních povinností klubů v územních pracovištích ČUS, neboť sedmdesát procent z nich uvádí, že nemá dostatečné kapacity na to, aby zvládaly administrativu, což je limituje v činnosti i rozvoji,“ uvedl Jan Boháč. Současně konstatoval, že administrativa ve sportu zatím dále narůstá, což potvrzují nedávno zavedená jednotná měsíční hlášení zaměstnavatele nebo od ledna 2027 nově požadované certifikáty pro osoby pracující s dětmi a mládeží.

Průzkum ČUS mezi národními svazy

Členové VV ČUS obdrželi dílčí informace k aktuálně probíhajícímu exkluzivnímu průzkumu ČUS ve všech sdružených národních sportovních svazech. Zatím se do něj zapojilo devadesát procent svazů, a přestože finální výsledky budou známy až ve druhé polovině října, už nyní z něj vyplývají závažné skutečnosti. „Potvrzuje se, co jsme tušili a co předsedové svazů dlouhodobě avizují. Nedostatečná a nepředvídatelná finanční podpora svazy limituje ve všech oblastech činnosti. Více budeme vědět až po analýze výsledků. O poznatky z průzkumu se samozřejmě podělíme se státní správou i veřejností,“ komentoval po diskusi první předběžné výsledky průzkumu místopředseda ČUS Marek Pakosta.

Předseda ČUS podal aktuální informaci o procesu jednání se státem ve věci jeho záměru odkoupit od ČUS a následně zrekonstruovat Sportovní centrum Nymburk. V říjnu bude jednání pokračovat. „Cílem je nyní stanovení procedur, které musí proběhnout a shoda na harmonogramu dalšího postupu včetně jistoty využívání centra pro vrcholový sport. Postupně budeme přípravu transakce představovat členské základně a budu vyžadovat souhlas valné hromady ČUS nejen s finálním rozhodnutím, ale i k dílčím postupům v realizaci záměru,“ prohlásil Jan Boháč.

Vyhlášen 13. ročník ČUS Sportuj s námi

V průběhu jednání VV ČUS schválil podmínky pro výběr členských příspěvků na činnost Servisních center sportu a vzal na vědomí metodiku a pokyny k zahájení inventarizace majetku a závazků ČUS pro rok 2026. Dále pověřil předsedu ČUS vydáním pokynů ke zpracování finančních výkazů za rok 2026, k aktualizaci dat pasportu sportovních zařízení a ke statistickým šetřením členské základny ČUS a národních sportovních svazů sdružených v ČUS k 31. prosinci 2026.

Výkonný výbor rovněž schválil vyhlášení 13. ročníku projektu České unie sportu – ČUS Sportuj s námi na rok 2027. Termín pro přihlašování akcí pořádaných členskými subjekty ČUS prostřednictvím elektronické přihlášky na webu ČUS i na webu projektu byl stanoven od 1. do 30. listopadu letošního roku. „ČUS Sportuj s námi je největší sportovní projekt pro veřejnost v České republice, který podporuje nejen aktivní pohyb, ale i zdravý životní styl. Předpokládá se, že také v příštím roce jeho kalendář opět zahrne zhruba 500 sportovních událostí s širokou nabídkou sportování pro veřejnost ve všech regionech. Organizátorům zařazených akcí ČUS poskytne finanční podporu,“ řekl místopředseda ČUS Marek Hájek.

The post VV ČUS VYHLÁSIL DALŠÍ ROČNÍK PROJEKTU ČUS PROJEKTU SPORTUJ S NÁMI appeared first on SCK ČUS.

Nedostatek lidí pro administrativní činnosti letos jednoznačně pociťuje 35 procent sportovních klubů a dalších 32 procent odpovědělo „spíše ano“. Pouze třetina klubů uvedla, že dostatek lidí pro administrativu spíše má nebo má. Podle České unie sportu dopadá rostoucí množství povinností především na menší kluby postavené na dobrovolné práci. Stejní lidé často organizují sportovní činnost, vedou tréninky, komunikují s rodiči, shánějí finance a zároveň zajišťují účetnictví, dotační žádosti a jejich vyúčtování, evidenci členů, odměňování trenérů, rejstříky nebo povinná hlášení.

„Sportovní kluby vznikly proto, aby organizovaly sport a pracovaly s dětmi a dospělými, ne proto, aby se jejich předsedové stávali specialisty na účetnictví, dotace, personalistiku, pracovní právo nebo nejrůznější státní registry. A průzkum ukazuje, že problém se zhoršuje. Jestliže před dvěma lety chyběli lidé na administrativu šesti z deseti klubů a dnes už dvěma třetinám, je to varování. Musíme dobrovolníkům práci zjednodušovat, ne jim přidávat další povinnosti, jinak jejich počet začne ubývat ještě rychleji“ uvedl předseda České unie sportu Jan Boháč.

„Malé kluby se uadministrují“

O tom, co rostoucí administrativa znamená v každodenním fungování sportovních organizací, vypovídají také otevřené odpovědi klubů v průzkumu. Tělovýchovná jednota Sokol Lichnov upozorňuje na přibývající administrativu spojenou s dotačními tituly, jejich žádostmi, správou a vyhodnocováním i na nové povinnosti při zaměstnávání trenérů. Situaci shrnuje slovy, že „malé kluby se uadministrují, bohužel.“

Ještě konkrétněji popisuje každodenní realitu SKP Benešov. Klub musí řešit vyúčtování mezd trenérů a brigádníků, hlášení na ČSSZ a finanční úřad, vedení účetnictví, vyúčtování dotací a další agendu. Podle jeho vyjádření jde o „strašnou administrativní zátěž“, kterou již nelze zvládnout bez kvalifikovaného účetního, což však pro klub znamená další finanční náklady.

A klub VC Capoeira Jablonec nad Nisou vystihuje další důsledek problému: podle klubu představuje přílišná administrativa zátěž „na úkor věnování se skutečnému poslání jednotlivých sportů a tím je trénování mládeže.“

Více než polovina klubů využívá servis ČUS

Právě s těmito povinnostmi pomáhá Česká unie sportu klubům prostřednictvím své celorepublikové sítě 75 okresních a 14 krajských územních pracovišť. Služeb či odborného poradenství územních pracovišť ČUS podle letošního průzkumu využívá nebo spíše využívá 54 procent sportovních klubů. Konkrétně 33 procent odpovědělo „ano“ a dalších 21 procent „spíše ano“.

Samostatně se průzkum zaměřil na administraci státních, krajských a městských dotací. Také v této oblasti pomoc územních pracovišť ČUS využívá nebo spíše využívá téměř polovina klubů – 48 procent. Mezi nejčastější služby poskytované klubům v regionech patří pomoc s povinnostmi vyplývajícími z obecně platných právních předpisů, statistickými hlášeními, státními a sportovními rejstříky, účetní, mzdovou a daňovou agendou a administrací státních, krajských a obecních či městských dotací.

Význam této podpory přímo popsal například SK Dřevnovice z Prostějovska, menší klub malé kopané fungující především na dobrovolné práci členů: „Velmi si proto vážíme spolupráce s územním pracovištěm ČUS Prostějov, které nám vede účetnictví a pomáhá s administrativou i dalšími povinnostmi kolem chodu klubu. Bez této podpory by bylo fungování menších sportovních klubů výrazně složitější.“

ČUS představila fungování své servisní sítě ve Sněmovně

Česká unie sportu představila funkci své územní servisní sítě také na veřejném slyšení v Poslanecké sněmovně věnovaném financování střešních sportovních organizací. Přiblížila činnost organizace, její výkonnost, strukturu příjmů a výdajů, i rozsah služeb poskytovaných sportovním klubům a svazům po celé České republice.

Poměr nákladů ČUS na administrativu zajišťované podpory členům k celkovým nákladům obstarávané sportovní činnosti dosahuje pouze 3 až 4 procent. Do administrativního zajištění je přitom zahrnuto centrální pracoviště v Praze i celorepubliková síť územních pracovišť. ČUS chce poukázat na to, že tento podíl je výrazně nižší, než podíl režijních nákladů stanovený oborovými standardy nebo parametry u národních či evropských projektů pro nestátní neziskové organizace, kde se poměr pohybuje mezi 7 až 15 procenty. Úsporný model fungování ČUS je založen na koncentraci odborných činností, skromném personálním zajištění a na sdílení služeb mezi velkým množstvím sportovních organizací. Stát a samosprávy by takový rozsah administrativy stál násobně více prostředků z veřejných zdrojů.

„Naším cílem je dlouhodobě držet provoz České unie sportu maximálně úsporný a umožnit co největší část prostředků a kapacit směřovat tam, kde mají skutečný význam – ke sportovním klubům, svazům a lidem, kteří sport v regionech organizují. A umíme to. Pokud se náklady na administrativu pohybují mezi třemi a čtyřmi procenty, ukazuje to, že systém dokážeme provozovat velmi efektivně. Bez této sdílené podpory by administrativa ve sportu nezmizela. Jen by ji kluby musely zvládat samy nebo by ji musel zajistit někdo jiný, stát, samosprávy, soukromý sektor. Pro veřejné rozpočty i pro sportovní organizace takové nastavení bylo násobně nákladnější,“ uzavřel Jan Boháč.

The post PRŮZKUM ČUS: DVĚ TŘETINY SPORTOVNÍCH KLUBŮ NEMAJÍ SÍLY NA ADMINISTRACI. VÍCE NEŽ POLOVINA VYUŽÍVÁ ČUS appeared first on SCK ČUS.

OBSAH ZPRAVODAJE ČUS

Zpravodaj č. 8/2026 3 – VV ČUS se zabýval zájmem státu o odkoupení Sportovního centra Nymburk a jeho následnou obnovu 5 – Historický průlom pro český sport. Infrastruktura se dostala do přípravy evropských fondů 7 – Průzkum ČUS: Dvě třetiny sportovních klubů nemají síly na administrativu. Více než polovina využívá odbornou pomoc ČUS 9 – Z aktuální agendy ministra pro sport Borise Šťastného 10 – Zářijová fotogalerie z akcí projektu ČUS Sportuj s námi 11 – Bohatá říjnová nabídka ČUS Sportuj s námi 12 – Poradna ČUS: Výpis pro práci s dětmi ve sportovních spolcích 16 – Kampaň Aktivní ZÁŘÍ počtvrté motivovala veřejnost k pohybu a duševnímu zdraví 17 – Asociace psychologů sportu radí: Jak trenér buduje sebevědomí a sebedůvěru svěřenců 20 – Antidopingový webinář: Dopingové kauzy pod lupou

The post ZPRAVODAJ ČESKÉ UNIE SPORTU Č. 8/2026 appeared first on SCK ČUS.

Sportovní infrastruktura v České republice projde zásadní proměnou, jejímž ústředním motivem se stane maximální dostupnost pro nejširší veřejnost. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný na summitu Zdravotnického deníku na téma Ekonomika prevence zdravotních rizik nastínil ambiciózní vizi, která má podpořit návrat pohybu do každodenního života dětí i dospělých. Klíčovým pilířem této strategie se má stát zbrusu nový státní program Street, který ministr na konferenci představil. Díky němu v českých městech a obcích mají vyrůst volně přístupná hřiště.

Vláda klade podle ministra Šťastného důraz na to, aby sport nezůstával výsadou pouze organizovaných oddílů, ale stal se přirozenou součástí prevence a zdravého životního stylu celého obyvatelstva. Dosavadní praxe však často narážela na nedostatek vhodných ploch v bezprostředním okolí domovů nebo na fakt, že stávající sportoviště zůstávala pro veřejnost uzavřená.

Změnit to má nově koncipovaná dotační politika, která staví do popředí podporu menších, ale zato vysoce funkčních lokalit. „Nyní připravujeme zcela nové programy podpory investic do sportovní infrastruktury. Jeden z těch programů se bude jmenovat Street. Půjde o malá, odolná hřiště, kde bude možné si zakopat s míčem či zaházet na koš. Budou se nacházet mezi domy, u škol a budou neustále otevřená. To je přesně to, co potřebujeme – dostupná a přístupná sportoviště. Stát do nich proto zainvestuje,“ zdůraznil na konferenci Šťastný.

Stát se podle ministra zaměří na výstavbu typizovaných sportovišť. I díky tomu je bude možné snadno a efektivně realizovat i v menších městech a obcích. Koncept navíc cílí na všechny věkové kategorie – od dětí po dospělé či seniory. Zásadní inovací u státem podporovaných multifunkčních ploch má být také řešení jejich následného provozu a bezpečnosti. Stát hodlá zajistit, aby investované prostředky nepřišly vniveč a sportoviště byla skutečně celodenně využitelná i pod dohledem správců, kteří dohlédnou na pořádek i bezpečnost nejmenších návštěvníků.

Podporu výstavbě dostupných sportovišť na summitu vyjádřil také historicky nejlepší střelec české fotbalové reprezentace Jan Koller. „Přál bych si, aby se i nadále vytvářely podmínky pro to, aby lidi měli ke sportu blíže. Aby je to chytlo. To znamená i výstavbu sportovišť – zejména pro děti a mládež – do kterých bude volný přístup,“ kvitoval současné snahy legendární útočník.

Významný posun v investicích ilustroval šéf resortu na konkrétních srovnávacích datech o počtu podpořených projektů. Zatímco v minulých letech směřovaly finance především do větších komplexů, současný kabinet rozděluje investice do dvou jasně definovaných proudů. Jedním z nich zůstávají špičková centra pro reprezentaci, druhým – a z hlediska zdraví populace klíčovějším – je podpora masového sportu.

„Už naše programové prohlášení jsme postavili na tom, že chceme podporovat sport pro všechny. Samozřejmě podporujeme i soutěžní, vrcholový sport, reprezentaci a podobně, ale vedle toho musíme významným způsobem podporovat také sport školní a sport pro všechny,“ zdůraznil Šťastný.

Rozdíl v přístupu je podle prezentovaných dat už nyní patrný v praxi. „Zatímco třeba v loňském roce – za předchozí vlády – se podpořila výstavba nebo rekonstrukce pouze 61 nových nebo opravených sportovišť, my jsme už teď na čísle přes 200,“ doplnil ministr.

„Z mého pohledu je to absolutní priorita naší vlády směřující nejenom ke sportu soutěžnímu, na který jsme pyšní a hrdí, ale i ke sportu pro všechny,“ dodal Šťastný.

The post MINISTR ŠŤASTNÝ CHYSTÁ MASIVNÍ INVESTICI DO DOSTUPNÝCH HŘIŠŤ appeared first on SCK ČUS.

Česká republika dosud evropské prostředky k systematické obnově sportovní infrastruktury systémově nevyužívala. ČUS už na jaře upozorňovala, že podle odhadů vycházejících ze zkušeností jiných evropských států, které evropských zdrojů pro investice do sportu využívají, by odpovídající nastavení nového programového období mohlo v budoucnu přinést do české sportovní infrastruktury 5 až 10 miliard korun ročně. Konkrétní objem prostředků ani příslušné programy ale zatím stanoveny nejsou.

„Pro český sport jde o přelomovou zprávu. O zařazení sportovní infrastruktury mezi priority pro nové období evropských fondů jsem intenzivně jednal během celého posledního roku. Předkládal a obhajoval jsem argumenty, které jasně dokládají, že sport je nástrojem k mnoha prioritám, které si Česko vytklo v novém finančním období EU. A prvním předpokladem je kvalitní a dostatečná sportovní infrastruktura. Jsem upřímně rád, že naši argumentaci využili klíčoví politici a řada významných institucí, které sdílí názor, že sportovní infrastruktura není jen otázkou sportu, ale také veřejné služby, zdraví, vzdělávání, rozvoje měst a obcí nebo odolnosti celé společnosti. První důležitý krok se náramně podařil,“ uvedl předseda ČUS Jan Boháč.

Sport podpořila široká koalice institucí

Významnou roli sehrálo mezirezortní připomínkové řízení k návrhu plánu, které vypořádával gestor přípravy NRPP 28+, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj. Doplňující požadavky související se sportem, sportovní infrastrukturou, pohybovou gramotností nebo fyzickou zdatností předložila řada institucí. Výrazně téma podporoval tým ministra sportu, prevence a zdraví Borise Šťastného, který sport a pohyb prosazoval v souvislosti se vzděláváním, zdravím, regionálním rozvojem i fyzickou odolností společnosti.

Klíčovou roli při prosazení sportovní infrastruktury škol sehrálo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve svých připomínkách obhajovalo potřebu investic do vzdělávací infrastruktury také s fyzickou zdatností, pohybovou gramotností a odpovídajícím sportovním zázemím dětí a mladých lidí. Požadavky související se sportem předložily také Národní sportovní agentura, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, některé kraje nebo Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Výraznou podporu tématu při politických jednáních vyjadřovali rovněž další představitelé, za všechny lze jmenovat místopředsedu Poslanecké sněmovny Patrika Nachera.

„Velmi si vážím toho, jak širokou podporu sport během přípravy návrhu plánu získal. Zprvu jsem byl překvapen, že v původní předloze byl sport opět ignorován. Česko by se tak znovu na dalších sedm let připravilo o evropskou finanční výpomoc pro sportovní investice. Ukázalo s však, že nejde jen o požadavek sportovního prostředí. Kvalitní sportovní infrastrukturu potřebují školy, města a obce, děti a mladí lidé i široká veřejnost. Právě tato podpora napříč institucemi dává velkou šanci celý proces úspěšně dokončit,“ zdůraznil Boháč.

Klíčový posun: sportovní infrastruktura škol a sportovišť využívaných školami

Nejkonkrétnějším výsledkem dosavadního procesu je doplnění podpory sportovní infrastruktury pro obce jako zřizovatele škol a vlastníky sportovních zařízení. Výsledkem připomínkového řízení bylo rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj tuto oblast do materiálu doplnit. V následném vypořádání bylo zároveň upřesněno, že se podpora vztahuje také na vysoké školy.

„Velkou práci odvedl ministr školství Robert Plaga se svým týmem, který si velmi dobře uvědomuje význam sportu a pohybu ve vzdělávání. Kvalitní školní a obecní sportoviště navíc neslouží pouze žákům. Na mnoha místech, jak argumentuje Svaz měst a obcí ČR, představují důležitou součást sportovní infrastruktury celého města či obce a využívají je také kluby a veřejnost. Jsou předpokladem pro rozvoj komunitních aktivit,“ doplnil Boháč.

Sport se podařilo prosadit také do dalších částí připravovaného rámce. U revitalizace brownfieldů se ve výsledném materiálu výslovně počítá ve venkovských a menších sídlech s jejich využitím mimo jiné pro kulturní a sportovní aktivity a posílení kvality života. „To je další důležitý posun. Sport se tím dostává mezi oblasti, které mohou být součástí revitalizace a rozvoje území. Škoda, že z definice u brownfieldů vypadly větší městské aglomerace, nedává mi to úplně logiku, ale i tak se pro města a obce do budoucna otevírá další cesta, jak při revitalizaci území propojit sportovní projekty s evropským financováním,“ uvedl Boháč.

Další připomínky zároveň propojily sport a pohybovou aktivitu se zdravím, prevencí, pohybovou gramotností a fyzickou odolností obyvatelstva. Právě na tuto širší společenskou roli sportu upozorňovala ČUS při konferencích a veřejných slyšeních již na jaře, kdy zdůrazňovala, že kvalitní sportovní infrastruktura není pouze otázkou volného času, ale také zdravotní prevence a celkové odolnosti společnosti.

Boháč: Teď musí všichni aktéři příležitost dotáhnout

ČUS současně upozorňuje, že proces přípravy plánu ještě zdaleka není u konce. Schválené priority představují výchozí rámec. Národní a regionální partnerský plán bude dále rozpracováván a projednáván s Evropskou komisí. Teprve v dalších fázích se budou na MMR konkretizovat podporované investice, podmínky čerpání i okruh možných příjemců.

Pro ČUS proto bude jednou z hlavních priorit prosadit, aby budoucí evropské financování dokázalo pomoci co nejširší části sportovní infrastruktury, která plní veřejnou funkci – nejen školám, ale také sportovištím využívaným dětmi a mládeží, sportovními kluby a širokou veřejností. Pro Českou republiku je to obzvlášť důležité. ČUS dlouhodobě upozorňuje, že tuzemská sportoviště jsou v průměru starší než 50 let a velká část z nich vyžaduje rekonstrukci nebo modernizaci. Specifikem českého prostředí je zároveň skutečnost, že více než polovinu sportovišť vlastní samotné sportovní kluby.

„Není ještě vyhráno. Teď musíme udělat všechno pro to, abychom tuto historickou příležitost proměnili v konkrétní investice. Naším cílem musí být, aby evropské prostředky skutečně pomohly obnovovat a rozvíjet sportoviště, která každý den využívají děti, školy, kluby i veřejnost. Česká republika to potřebuje. Naše sportoviště stárnou, řada z nich je ve špatném stavu a na mnoha místech kapacity nestačí. Pokud celý proces úspěšně dokončíme, může se od roku 2028 českému sportu otevřít zdroj financování, který jsme dosud prakticky nevyužívali. I když se podaří evropské prostředky do sportovních investic nasměrovat, důležitou roli bude i nadále hrát podpora investic ze státního rozpočtu. Města a obce však budou mít více možností spolufinancování a celá tíha investic nepadne jen na ně,“ uzavřel Jan Boháč.

The post PRŮLOM PRO ČESKÁ SPORTOVIŠTĚ! EVROPSKÉ FONDY MOHOU OD 2028 POMOCI S OBNOVOU appeared first on SCK ČUS.

V úvodu jednání přivítal předseda ČUS Jan Boháč nového člena výkonného výboru, jímž byl na uvolněné místo zvolen červnovou Valnou hromadou ČUS předseda České triatlonové asociace Antonín Bauer, a poté ocenil skvělé medailové výsledky a výkony českých reprezentantů na letních vrcholných mezinárodních soutěžích v tenisu, šermu, plavání, kanoistice, moderním pětiboji a na juniorských šampionátech ve volejbalu a atletice.

Státní podpora sportu je stále nedostatečná

Předseda ČUS následně podal aktuální informace o dotačních procesech NSA v letošním roce, probíhajících legislativních úpravách zákona o podpoře sportu, navrhované podpoře sportu ze státního rozpočtu na rok 2027 a o připravovaných setkáních ministra pro sport a předsedy NSA se sportovními organizacemi a svazy.

K dosavadní navrhované podpoře sportu ze státního rozpočtu, pro kterou Ministerstvo financí navrhlo 8,4 miliardy korun uvedl, že tento přístup neumožní plnit vládní záměry v oblasti sportu. „Očekávám, že v průběhu projednávání rozpočtu v poslanecké sněmovně dojde ještě k navýšení částky. Politici nemohou připustit, aby v reálných hodnotách byla příští rok podpora sportu nižší než v roce 2021. Spolkový sport a práci dobrovolníků ve sportu je nutné podpořit, jinak bude nahrazena násobně dražšími placenými službami, což se děje a snižuje se tím dostupnost sportu. Pokud vláda chce ve zbývajících třech letech důsledně naplnit své programové prohlášení v oblasti sportu, musí tomu přizpůsobit podporu ze státního rozpočtu, a ta by měla dosáhnout 13-14 miliard,“ uvedl Jan Boháč.

Na návrh ministra pro sport se bude konat ve druhé polovině září v poslanecké sněmovně veřejné slyšení pro střešní sportovní organizace s možností prezentace jejich činnosti a obhajoby dotačních potřeb pro sport. Nedlouho poté se má uskutečnit setkání ministra pro sport a NSA se zástupci národních sportovních svazů k seznámení s výhledem státní podpory svazů v roce 2027.

Evropské peníze na sportovní infrastrukturu

Důležitá informace zazněla v souvislosti s usnesením vlády k přípravě Národního a regionálního partnerského plánu ČR pro období 2028–2034 v souvislosti s investicemi do sportovní infrastruktury. Rozhodnutí o podpoře měst a obcí jako zřizovatelů škol a vlastníků sportovních zařízení z evropských prostředků je zlomovým okamžikem v přístupu státu ke sportu. Česko tak poprvé napodobí postup řady dalších zemí Evropské unie. „Úspěšně se v srpnu podařilo završit zhruba rok trvající diplomatickou aktivitu, kterou iniciovala a vedla právě ČUS. S podporou ministrů, zástupců měst a obcí i dalších institucí, kteří sdíleli naše argumenty, se nám podařilo ve výchozím dokumentu českých priorit zařadit podporu investic hned do několika oblastí. Města a obce tak dostanou zásadní podporu a motivaci. Víme, že jejich investiční připravenost je vysoká, ale chybí finance. Dramaticky zanedbaná infrastruktura českých sportovišť dostane šanci se přiblížit potřebám společnosti. Práce ale zdaleka nekončí, české priority musí stát obhájit v Evropské komisi a hlavně je promítnout do konkrétních plánů, projektů a výzev,“ prohlásil Jan Boháč.

Připomenul také, že letos dosud nebyla vypsána pravidelná dotace Národní sportovní agentury na provoz národních sportovních center, což v případě ČUS zahrnuje SC Nymburk a Plavecký stadion Podolí. To dostává do kritické provozní situace především střediska s nižšími vlastními zdroji, vodácké centrum v Račicích a běžecký a skokanský areál v Harrachově. „Pokud jde o dotační výzvy na rok 2027, pozitivně bylo přijato, že NSA počítá s jejich vypsáním v průběhu října. V diskusi však zazněly požadavky, aby se nesnižovala alokace podpory národních sportovních svazů ani střešním sportovním organizacím,“ řekl místopředseda ČUS Marek Pakosta.

Místopředseda Marek Hájek následně konstatoval, že červnová investiční dotační výzva NSA zaměřená na následky povodní v roce 2024 s podmínkou poskytnutí dotace ex post komplikuje žadatelům realizaci obnovy sportovišť, protože kluby nedisponují volnými financemi a smysluplnější by bylo použít podmínku dotace ex ante. „ČUS proto jednala s NSA, aby v případných dalších kolech výzev vyšla klubům vstříc,“ vysvětlil Marek Hájek.

Finální rozhodnutí přísluší valné hromadě ČUS

Důležitým bodem programu bylo jednání o přístupu ČUS k návrhu státu odkoupit a zrekonstruovat Sportovní centrum Nymburk. Jeho připravená obnova přesahuje čtyři miliardy korun. Česká unie sportu obdržela během prázdnin dopis ministra pro sport Borise Šťastného s nabídkou, v níž uvádí, že stát má zájem středisko udržet pro vrcholový sport, ale na obnovu areálu nemá NSA prostředky a ministerstva mohou investovat pouze do vlastního majetku. Proto nabízí alternativní řešení převodu pod Ministerstvo obrany ČR, které by obnovu zajistilo a využívalo ho i pro vlastní potřebu.

VV ČUS vzal nabídku na vědomí, projednal všechny předložené varianty řešení a uložil předsedovi ČUS vstoupit do jednání s ministrem pro sport, prevenci a zdraví, se zástupci Ministerstva obrany a Národní sportovní agentury, případně dalších institucí. Výbor jednomyslně podpořil zahájení jednání o variantě prodeje ve veřejné soutěži. Diskuse se vedla ke garanci zachování kontinuity využívání centra pro vrcholový sport. „ČUS bez podpory z veřejných zdrojů nutnou rekonstrukci centra nezajistí. Bez obnovy je více jak šedesát let starý areál pro vrcholový sport dále nevyužitelný a postupně přijde i o současné příjmy. Finální souhlas se záměrem a případným prodejem majetku ČUS však musí schválit delegáti sportovních klubů a národních sportovních svazů na valné hromadě ČUS,“ zdůraznil Jan Boháč.

Pozitivní hospodářský výsledek za I. pololetí

V dalším průběhu schůze ekonomický ředitel Pavel Benda analyzoval výsledky hospodaření České unie sportu v období ledna až června 2026. Všechny parametry ukázaly zatím příznivý vývoj čerpání rozpočtu v porovnání s plánem.

VV ČUS také projednal a schválil půjčku ve výši 30 milionů korun z vlastních zdrojů Svazu lyžařů ČR a udělil záštitu s finančním příspěvkem 50 000 korun 28. ročníku mezinárodnímu festivalu sportovních filmů Sportfilm Liberec.

V závěru výbor odsouhlasil kromě návrhů na udělení vyznamenání ČUS a kalendáře svých jednání v roce 2026 rovněž termíny letošních podzimních celostátních porad v Praze na Strahově (3. 11. svazy, 4. 11. okresy), jarních celostátních porad 2027 (8. a 9. 6.) i valné hromady v Nymburce (23. 6. 2027).

The post VV ČUS SE ZABÝVAL ZÁJMEM STÁTU O SC NYMBURK A JEHO NÁSLEDNOU OBNOVU appeared first on SCK ČUS.

Téměř sedm z deseti českých sportovních klubů muselo během posledních dvou let zvýšit členské příspěvky. Nejčastěji zdražovaly o 11 až 30 procent, každý desátý klub, který příspěvky zvyšoval, je ale zvedl o více než 70 procent. Vyplývá to z letošního celostátního průzkumu České unie sportu, do kterého se zapojilo více než 2300 klubů.

Členské příspěvky zvyšovalo během posledních dvou let 69 % sportovních klubů a tělovýchovných jednot, pouze 31 % je dokázalo zachovat na původní úrovni. Nejčastěji přitom nešlo o kosmetické zdražení. Ze subjektů, které příspěvky zvýšily, jich 44 % zdražilo o 11 až 30 % a dalších 18 % o 31 až 50 %. Čtyři procenta zvýšila příspěvky o 51 až 70 %, sedm procent o 71 až 100 % a tři procenta dokonce o více než 100 %. Pouze u 24 % klubů, které zdražovaly, nepřekročilo navýšení deset procent.

„Je evidentní, že výše členských příspěvků klubů reaguje na více než 40% inflaci za posledních pět let, na rozdíl od zásadních neinvestičních podpor pro sport z veřejných rozpočtů. Sportovní kluby se dostávají do velmi složité situace. Rostou jim náklady na energie, pronájmy sportovišť, dopravu, vybavení i trenéry a jednou z mála možností, jak tento růst alespoň částečně kompenzovat, je zvýšení členských příspěvků. To v posledních dvou letech muselo udělat téměř sedm z deseti klubů,“ říká Jan Boháč, předseda České unie sportu.

Rostoucí náklady se přesouvají na rodiny

Výsledky navazují na průzkum ČUS z roku 2024. Tehdy uvedlo zvýšení členských příspěvků během předchozích dvou let dokonce 80 % klubů, přičemž nejčastější bylo stejně jako letos navýšení mezi 11 a 30 procenty. Letošních 69 % proto neznamená návrat příspěvků na dřívější úroveň. Ukazuje naopak, že po výrazné vlně zdražování zachycené už před dvěma lety pokračovala většina klubů ve zvyšování příspěvků také v následujícím období.

U 80 % klubů nepřesahuje průměrná roční výše příspěvku na jedno dítě 5 000 korun. Dalších 15 % se pohybuje do 10 000 korun, tři procenta do 15 000 korun a jedno procento do 20 000 korun. Příspěvky nad 20 tisíc korun ročně uvádí jedno procento klubů. Samotný členský příspěvek ale podle ČUS nevystihuje skutečné náklady rodiny na sportování dítěte. Rodiče často vedle něj platí také sportovní vybavení, dopravu, soustředění, kempy, turnaje nebo další náklady spojené s účastí v soutěžích.

Můj klub je pro polovinu klubů existenčně důležitý

Výsledky zároveň ukazují, jak významnou roli v rozpočtech sportovních klubů nadále hraje státní podpora. Pro 51 % klubů je získání prostředků z dotační výzvy Můj klub existenčně důležitou pomocí a dalších 43 % ji označuje za důležitou podporu své činnosti. Celkem je tedy program významný pro 94 % klubů. Pouze pět procent jej považuje za podporu, která není zásadní, a jedno procento za drobnou část celkového rozpočtu. Také zde je situace téměř totožná s rokem 2024. Tehdy označilo Můj klub za existenční pomoc 53 % klubů a dalších 43 % za důležitou podporu. Za dva roky se tak prakticky nezměnila vysoká závislost klubů pracujících s dětmi na státní podpoře.

Podle ČUS je právě stabilní financování klubů jedním z nástrojů, jak zabránit tomu, aby se rostoucí náklady dále přesouvaly na rodiče. „Výsledky průzkumu jasně ukazují, že program Můj klub není pro sportovní kluby nějakým bonusem navíc. Pro více než polovinu z nich je existenčně důležitý a pro dalších 43 procent představuje důležitou podporu jejich činnosti. Pokud nechceme, aby kluby rostoucí náklady dál přenášely na rodiče a zdražovaly sport dětem, musí tomu odpovídat také podpora státu. Proto dlouhodobě říkáme, že objem prostředků v programu Můj klub je potřeba navýšit minimálně na dvě a půl miliardy korun ročně, aby podpora zohlednila inflaci od roku 2021. Stabilní a dostatečné financování klubů je jednou z cest, jak udržet organizovaný sport dostupný pro co nejvíce dětí,“ říká Jan Boháč, předseda České unie sportu.

Jaká je průměrná roční výše členských příspěvků na jedno dítě?

80 %                Do 5000 korun
15 %                do 10 000 korun
3 %                  do 15 000 korun
1 %                  do 20 tisíc korun
1 %                  nad 20 tisíc korun

Museli jste ve vašem klubu v posledních dvou letech zvýšit příspěvky od členů?

69 %    Ano
31 %    Ne

O kolik procent jste zvýšili příspěvky od členů za poslední dva roky?

24 %    do 10 %
44 %    o 11 až 30 %
18 %    o 31 až 50 %
4 %      o 51 až 70 %
7 %      o 71 až 100 %
3 %      o více než 100 %

The post PRŮZKUM ČUS: SEDM Z DESETI KLUBŮ ZDRAŽILO PŘÍSPĚVKY. STÁTNÍ PODPORA JE EXISTENČNĚ DŮLEŽITÁ appeared first on SCK ČUS.