Sportovním klubům a tělovýchovným jednotám dramaticky narostly náklady na elektřinu o stovky procent, měsíčně platí za provoz tělocvičen nebo hal statisíce korun. Jenže nemají z čeho brát, státní podpora nepřichází v dostatečné míře. 

„Očekáváme, že od září bude docházet ke zdražování tréninků dětí a patrně k ještě katastrofičtějším scénářům. Až se na podzim rozjede topná sezona, některé spolky budou uzavírat sportoviště nebo se jich zbavovat. Jsou na finančním dně,“ předpovídá Miroslav Jansta, předseda České unie sportu.

Zástupci sportovních klubů se aktuálně upínají k Národní sportovní agentuře, která bude jednat s Ministerstvem financí o vypsání samostatného programu na provoz a údržbu.

Vloni drtila sportovní prostředí koronavirová pandemie a uzavírání sportovišť, letos extrémně navýšené provozní náklady. A situace je opravdu dramatická, mnozí předsedové nevidí cestu k řešení.

„Běžně jsme platili jenom za energie zhruba 700 tisíc korun za rok. Letos se za stejnou spotřebu pohybujeme na 3 milionech korun za rok. Jsme úplně nešťastní. Na provoz a údržbu jsme dostali z kraje částku 280 tisíc korun, podpora od města je v řádech desetitisíců korun. Za březen dlužíme 300 tisíc za energie. Nevíme, jak z toho ven,“ popsal Přemysl Šulc z klubu HC Lomnice nad Popelkou, který se stará o zimní halu.

Zatímco výdaje za energie se zvyšují, státní podpora do oblasti sportu se snižuje, což dokládá letošní rozpočet Národní sportovní agentury. A pomoc z municipalit, bohužel, nestačí.

„Jestli se nám nepodaří zafixovat dobrou cenu elektřiny na příští období, tak jsme skončili. Je možné, že budeme platit jenom za elektřinu 600 tisíc korun za měsíc, a to je pro nás jednoduše likvidační,“ přiznal Jaroslav Vaněk, prezident Hokejového klubu BBSS v Brumově-Bylnici.

Někde už dokonce došlo k prodeji k jedné ze sportovních hal.

„Náklady na elektřinu se zvedly oproti loňskému roku o 76 procent, za provoz platíme 15 milionů korun ročně, nemáme už na to. Situace je neudržitelná, proto jsme museli prodat jednu ze svých hal. Nevíme, co dál,“ dodal Richard Šach z TJ Bohemians Praha.

Navýšení členských příspěvků někde není řešením

Možností, jak se proti této krizi bránit, nemají sportovní spolky mnoho. Jednou z nich je navýšení členských příspěvků, což se dotkne zejména rodin s dětmi.

„V důsledku enormního zdražování energii s velkou pravděpodobností budeme nuceni zvýšit členské příspěvky, a to mezi 30 až 80 procenty, což samozřejmě v situaci, kdy každá rodina čelí zvýšeným nákladům spojených s inflací není vůbec dobré řešení, ale bohužel nebude mít jinou možnost. Několik klubů může být před bankrotem, a to hlavně u těch, kteří musí provozovat vlastní sportovní infrastrukturu,“ potvrdil Jakub Lébl z TJ ABC Braník.

„Budeme muset přistoupit ke zdražení tréninků, zatím však nevíme, jak razantně. V oblasti tepla a energií výdaje stouply až 2,5krát,“ doplnil Tomáš Cvikl, předseda Squashclub Strahov.

Někde si ale zdražení služeb pro členskou základnu nemohou dovolit.

„My finanční prostředky z našich členů neumíme více vydolovat. Nechceme zdražovat sport pro rodiny s dětmi, to je slepá ulička. My si nemůžeme dovolit zvýšit na dědině příspěvky, nemůžeme si dovolit bruslení ´hobíkům´ procentuálně navyšovat. Nejsme veliké město, my potřebujeme lidi, aby k nám chodili,“ uvedl Jaroslav Vaněk z Hokejového klubu BBSS.

„Musíme se v drtivé většině postarat samy. Nebýt rodinných rozpočtů, tak sportovní organizace neexistují. Snažíme se pronájmem majetku získat co nejvíce peněz, ale patrně budeme muset sáhnout ke zdražení. Už je to hodně na hraně. Žijeme z ruky do huby,“ potvrdil Jan Hejna, předseda z TJ Ostrava.

Podzim ve znamení omezování provozu

Pokud se situace nezlepší, velmi pravděpodobně bude docházet k uzavíraní sportovišť. A to zejména na podzim.

„Až se kluby začnou více připravovat na provozní sezonu vnitřních sportovišť, čím dál více z nich bude přemýšlet, jestli zařízení dočasně nezavřou. Je klidně možné, že některá zařízení budou prodávat nebo více omezovat jejich provoz, například méně topit,“ varoval Jaroslav Chvalný, předseda Pražské tělovýchovné unie.

Některé kluby už v současné době neví, zda zahájí sezonu.

„Do konce června musíme uzavřít novou smlouvu za energie, takže zatím nevíme, jestli spustit od 1. srpna ledovou plochu. Pracujeme na tom, ale je to nejisté. A to i když máme technologii zimního stadionu moderní a ekonomickou,“ prohlásil Přemysl Šulc z klubu HC Lomnice nad Popelkou.

„Máme devět kategorií, kolem 130 dětí do 18 let. Když jsme dobře hospodařili, byli jsme schopni ufinancovat provoz. Dneska toho nejsme schopní. Musíme se vypořádat s dluhy za poslední dva měsíce. Prostředky, které jsme dostali od města, jsme už vyčerpali.“  

Pomůže Ministerstvo financí?

Velké tělovýchovné jednoty s majetkem už v těchto měsících vyčerpaly podporu od měst nebo krajů. Poslední záchranou je pro ně vypsaní samostatného programu na provoz a údržbu. O něho každoročně usiluje Česká unie sportu. Na letošní rok se však doposud nevypsal z důvodu celkového snížení rozpočtu pro Národní sportovní agenturu. Začátkem června má však o dotačním programu proběhnout jednání s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou.

„Pevně doufáme, že program na provoz a údržbu bude vypsán pro rok 2022, je to pro nás absolutně klíčová podpora. Dotace z města jsou sice pro zajištění naší činnosti významné, ale samozřejmě náklady nám nepokryjí,“ sdělil jasně Jakub Lébl z TJ ABC Braník.

„Kde chce stát nabírat lidi k vojákům, policistům, hasičům, vězeňské službě, celníkům, záchranářům? Vždyť děti ve škole ani neumí udělat pořádně kotrmelce. My připravujeme děti a mládež tak, aby byli zdraví, měli návyky fair play, byli psychicky odolní a vytrvalí, připravení i k výkonu nejtěžšího povolání. Každý rozumný stát musí přiměřeně investovat jak do infrastruktury, tak do sportovní činnosti – a hlavně systémově – každoročně tak, abychom se nemuseli neustále doprošovat,“ konstatoval Jaroslav Vaněk z Hokejového klubu BBSS.

TK ČUS