Už v polovině listopadu se uskutečnila v Olomouci prestižní mezinárodní konference na téma Česko v pohybu na cestě ke zdraví, kterou uspořádal spolek Trenéři ve škole. Mezi mnoha vystoupeními odborníků z oblasti sportu, zdravotnictví a státní správy zaujala prezentace Tamáse Csányiho, docenta na Maďarské univerzitě sportovních věd. Ukázal na ní podrobně, jaký význam má pro Maďarsko sport a proč sbírá tolik úspěchů na vrcholných sportovních akcích. Jeho příspěvek zpracoval a publikoval redaktor deníku Sport Pavel Hartrman a vzhledem k jeho vysoké inspirativnosti také přetiskujeme:
x x x x x
Maďaři v roce 2010 narazili na znepokojivé trendy ve zdraví národa, zejména mladé populace.
„Strmě dolů šly děti v aerobní kapacitě, jen jedna ze čtyř dívek splňovala aspoň minimální hranici aerobní kapacity, což je bláznivé,“ rekapituloval Tamás Csányi, docent na Maďarské univerzitě sportovních věd.
Stát řekl: A dost!
Co následovalo, by mohlo být inspirací i pro Česko. Maďaři si totiž, stejně jako Skandinávci, uvědomili, že to musejí vzít z gruntu a v celém komplexu.
„Samotné navýšení počtu hodin tělesné výchovy nic negarantuje, potřebujete zvýšit kvalitu celkově,“ podotkl Csányi.
Chytré hlavy, a nejen z Maďarské univerzity sportovních věd, se daly dohromady. Z jejich brainstormingu vzešla v roce 2012 národní strategie tělesné výchovy a sportu. Z jejího popudu se na školách začal vyučovat tělocvik třikrát týdně. O další dvě hodiny pohybu se postaral odpolední alternativní sportovní program, kde se děti mohly ve spolupráci s kluby věnovat sportům dle jejich výběru – fotbalu, basketbalu, házené, judu, ale klidně i jízdě na koni.
Samozřejmě, že by reforma vyšla do ztracena, kdyby nebylo kvalifikovaných inovativních učitelů. A tak prošly renovací obsah i forma učebního procesu na pedagogických fakultách. Univerzity nemohly vychrlit hned potřebný počet nově vystudovaných pedagogů, proto byl spuštěn online kurz pro další zájemce. Tímhle způsobem se získalo rychle přes osm tisíc učitelů s tělovýchovným certifikátem.
Investice do infrastruktury
Aby se špunti i junáci měli kde vyřádit, bylo nutné investovat do infrastruktury. Stalo se, vyrostlo přes sto nových tělocvičen či sportovních hal a na padesát nových plaveckých bazénů.
Nemohla scházet ani zpětná vazba. Proto byl stvořen národní fitness monitorovací systém, který začal od roku 2013 pravidelně objektivně rentgenovat tělesnou úroveň školních dětí. Obsahuje sedm motorických testů lehce proveditelných i v nejmenší malotřídce. Aby se poznalo, jaký efekt revoluce přináší.
„Děti mají individuální feedback, třídy svůj feedback, vidíte i regionální feedback,“ upřesnil docent Csányi.
Když bylo tohle pořešené, mohl se v roce 2015 rozšířit týdenní počet povinných hodin tě
Kdo to platil?
Peníze se našly ve státní pokladně, v městských rozpočtech, v příspěvcích od sponzorů a také v evropských fondech. Teď už všichni vědí, že nevyletěly komínem.
„Už zvýšení počtu hodin tělesné výchovy na tři mělo velký účinek na veřejné zdraví. Padesát tisíc studentů prokázalo zlepšení posturálního zdraví, čtyřticet tisíc studentů zlepšení kostního zdraví a dvacet tisíc studentů zlepšení metabolického zdraví,“ konkretizoval Tamás Csányi.
Mimochodem, když jsme v úvodu zmiňovali českou medailovou mizérii na olympiádě v Paříži, Maďarsko nashromáždilo pod Eiffelovkou devatenáct cenných kovů – šest zlatých, sedm stříbrných a šest bronzových. Takže o čtrnáct víc než Češi, přitom z hlediska počtu obyvatel jsou na tom obě země stejně. Zásadní rozdíl je však v postoji ke sportu.
Zdroj: deník Sport (Pavel Hartman)