Zdražování se projevuje také ve sportovních klubech nebo tělovýchovných jednotách, které pracují s dětmi. Až 80 procent z nich muselo v posledních dvou letech zvednout členské příspěvky, nejčastěji mezi 11 až 30 procenty. Vyplývá to z loňského exkluzivního průzkumu České unie sportu, do kterého se zapojilo 2147 zástupců sportovních klubů.
„I když došlo ke zdražení tréninků, kluby stále nemají dostatečné množství peněz pro kvalitní rozvoj. Státní podpora nedokáže pokrýt ani inflaci, takže to odnesou především rodiny s dětmi, které zaplatí více peněz,“ prohlásil Miroslav Jansta, předseda České unie sportu.
Nejčastěji zdražovaly kluby v Plzeňském kraji
Pouze 20 procent klubů nemuselo navyšovat roční členské příspěvky nebo zdražovat tréninky, ostatní se tomuto kroku nevyhnuly. Pokud sportovní kluby v posledních dvou letech zdražily svoji činnost, tak nejčastěji mezi 11 a 30 procenty (40 procent klubů). Dvanáct procent TJ/SK dokonce muselo zvýšit příspěvky pro členy více než dvojnásobně.
„Trápí nás podfinancovanost sportu. Když máte dobré sportovce, máte vyšší náklady na soustředění a soutěže. Rodiče to pak nezvládají platit, klub na dvě až tři takové akce vyčerpá celou výši podpory,“ prohlásil zástupce z oddílu Juda Dolní Kounice.
Nejčastěji kluby zdražovaly v Plzeňském kraji, kde 93 % subjektů navýšilo příspěvky o více než 10 procent. V Libereckém kraji zdražila skoro polovina klubů o 11 až 30 procent. Více než třetina klubů v Pardubickém kraji zdražila o 50 procent členské příspěvky. A ve Zlínském kraji dokonce deset procent klubů nebo tělovýchovných jednot více než zdvojnásobilo roční příspěvky svým členům.
„Rodiče nemají dostatek peněz na financování soustředění a táborů. Většina zaměstnavatelů výrazně omezila příspěvky na vyžití jejich 6 dětí,“ dodal zástupce z JK Pohoda Albrechtice. „Trápí nás málo financí na provoz = velká zátěž pro rodiče,“ zaznělo z klubu FATE Přerov.
Program Můj klub pro 53 procent existenční
I přes navýšení členských příspěvků kluby stále nemají dostatek prostředků na svoji činnost, provoz sportovních zařízení nebo na trenéry dětí. Zástupci klubů se tak upínají na státní podporu, případně na městské či krajské dotace. Pro drtivou většinu jde o zásadní a jedinou pomoc. Například program Můj klub z Národní sportovní agentury na podporu činnosti s dětmi je pro 53 % klubů přímo existenční pomocí! Pro 43 % klubů představuje tato dotační výzva důležitou podporu. Pouhé jedno procento klubů uvedlo v průzkumu ČUS, že je tento dotační program z NSA pro ně v rámci celkového rozpočtu drobnou pomocí.
„Na těchto číslech se projevuje fakt, že sport dostal po sametové revoluci od státu majetek, ale nedostal finanční prostředky na jeho údržbu a modernizaci. Kluby a spolky nemohly řádně hospodařit, protože z členských příspěvků se provoz a údržba nedá utáhnout. Komerční firmy zároveň své peníze na sportování dětí v klubech běžně nedávají, a tak jedinou možností je státní podpora, která je pro ně ve velké míře jedinou a doslova existenční,“ komentoval situaci Miroslav Jansta.
Autor: KT ČUS